Vápník u dětí
Dětství a období puberty je rozhodující pro tvorbu kostní hmoty. Co můžete udělat vy pro zdraví svých dětí? Pro silné a zdravé kosti je proto důležitý zdravý životní styl a to zejména výživa, přiměřená tělesná aktivita a bezpečný pobyt na slunci. Důležitou stavební jednotkou kostí je nepochybně vápník, kterého si tělo nejvíc ukládá do zásob právě v období dětství a dospívání, maximálně do 25 až 35 let. V tomto věku je zaznamenaný maximální obsah minerálních látek v kostech tzv. PBM- Peak Bone Mass. Následně začne mírně převažovat odbourávání minerálů nad novotvorbou. Pokud si tělo nevytvoří dostatečné zásoby do tohoto věku, hrozí nám choroby z nedostatku vápníku a zvýšené riziko zlomenin a osteoporózy. Proto dbejte na pravidelný přísun vápníku v období růstu svých dětí. Nedovolte jim, aby se špatně stravovaly a vysvětlete jim, proč je pro ně v tomto období důležité dbát na to, co jedí, sportovat a nedržet jednostranné diety.
V období vývoje a růstu má výživa zásadní význam nejen pro celkové prospívání dětí, ale i jako start do dospělosti. Vyvážená strava v dětství může být totiž prevencí nejrůznějších nemocí. Dostatek energie, vitamínů, minerálních látek a zachování správného poměru hlavních složek stravy – to vše by mělo být základem dětského jídelníčku.
Kolik vápníku denně by měly děti přijmout?
| Vek | Doporučená denní dávka vápníku |
|---|---|
| Zdroj: Společnost pro osteoporózu a metabolická onemocnění kostí, o.z. Slovenské lékařské společnosti | |
| 0 – 6 měsíců | 400 mg |
| 6 měsíců – 1 rok | 600 mg |
| 1 – 5 let | 800 mg |
| 6 - 10 let | 800 – 1 200 mg |
| 11 – 18 let | 1 200 – 1 500 mg |
Jak by měl vypadat jídelníček dítěte bohatý na vápník?
Celodenní strava u dětí by se měla skládat z 5 až 6 chodů, a to 3 hlavních (snídaně, oběd, večeře) a 2 až 3 menších (dopolední a odpolední svačina). Neoddělitelnou součástí stravování u dětí je i pitný režim (voda, čaj, mléko, kakao, naředěné ovocné šťávy, nikoliv kolové a slazené nápoje). Při sestavování jídelníčku je rovněž mimořádně důležité přihlédnout k věku dítěte, jeho chutím a případným dietním omezením.
Předškolní věk
- Snídaně: chléb s tvarohovou pomazánkou, případně šlehaný tvaroh s ovocem
- Dopolední svačina: ovoce, sušenky
- Oběd: zeleninová polévka, kuřecí maso, rýže a zelenina
- Odpolední svačina: rohlík, jogurt
- Večeře: kaše (pohanková, rýžová, …)
Školní věk
- Snídaně: müsli s mlékem
- Dopolední svačina: chléb s máslem a kuřecí šunkou, zelenina nebo ovoce
- Oběd: slepičí vývar, rybí filé s bramborem, kompot
- Odpolední svačina: rohlík, jogurt
- Večeře: chléb s máslem, tvarohem a zeleninovou oblohou
Dospívání
- Snídaně: celozrnná houska, Cottage sýr
- Dopolední svačina: chléb, tavený sýr, zelenina nebo ovoce
- Oběd: květáková polévka, krůtí maso na šťávě s těstovinami, zeleninový salát
- Odpolední svačina: bílý jogurt s müsli a ovocem
- Večeře: chléb s rybí pomazánkou
Ukázky stravy na jeden den pro děti a dospívající v závislosti na věku zajišťující denní doporučenou dávku vápníku.
Růstový spurt a růstové bolesti
Děti obvykle rostou postupně a pomalu. V některých vývojových obdobích se však za krátkou dobu dokážou vytáhnout i o několik centimetrů měsíčně. Tehdy mluvíme o tzv. růstovém spurtu. Nejčastěji se vyskytuje v prvních dvou letech věku dítěte, a potom v pubertě. V tomto období je velmi důležité dbát na výživu dětí a dostatečný příjem vitamínů a minerálů, protože dětský organismus má na ně pochopitelně zvýšený nárok. Protože v době růstového spurtu dochází i k rychlejšímu růstu kostí, je nezbytné zajistit tělu správný příjem minerálních látek, zejména vápníku.
V prvním roce života roste dítě nejrychleji, a to 20 až 25 cm za rok. V druhém roce se růst o něco zpomalí, ale je stále poměrně rychlý, asi 10 až 12 cm za rok. Rychlost růstu v tomto období závisí hlavně na tom, jak dítě rostlo během těhotenství. Někteří kojenci mívají v období růstového spurtu větší hlad a vyžadují si mnohem častěji mateřské mléko než jindy. V prvním roce života se dětem podává vitamín D ve formě kapek, který reguluje metabolismus vápníku v organismu. Potřebné živiny dítě získává z mateřského či umělého mléka. Následně je jejich dostatečný přísun závislý již jen na správné výživě dítěte. Jestliže si nejste jistí, zda má vaše dítě dostatečný příjem vápníku anebo pokud má intoleranci mléčných výrobků, je vhodné doplňování stravy potravinovými doplňky – přírodním vápníkem a kombinací vitamínů D3 + K2 pro správné vstřebávání vápníku.
V období puberty mají tento proces na svědomí pohlavní hormony. Dívky začínají rychle růst od začátku puberty, tedy kolem 10,5 roku a růst se výrazně zpomalí s nástupem první menstruace. Chlapci zase rostou nejrychleji asi po dvou letech od začátku puberty, která u nich nastupuje později než u děvčat, asi ve 12. roce. U dívek je v období puberty riziková mentální anorexie, tj. odmítání potravy s cílem snížit svou hmotnost. Kromě celkového neprospívání dochází při anorexii i k řídnutí kostí.
Některé děti se v období růstového spurtu mohou stěžovat na tzv. růstové bolesti nohou, které se často objevují hlavně v noci a mohou je dokonce budit ze spánku. K jejich zmírnění přispívá vhodná kombinace vápníku a vitamínů D3 a K2.
Zlomeniny
Kost je živý organismus a má naštěstí úžasnou schopnost regenerace. Neustále v ní probíhá proces odbourávání a novotvorby kostní tkáně, čímž se stará kost úplné obnoví v průběhu několika měsíců. To platí i v případě zlomeniny, kdy dokáže tělo zmobilizovat své síly a zlomenou kost úplně zacelit. Je to náročný a dlouhý proces, který si vyžaduje klid a ve většině případů i fixaci zlomené části. Součástí léčby by měla být i vyvážená strava a dostatečný příjem vápníku. Proces hojení zlomeniny u dospělého může urychlit již 1 500 mg přírodního vápníku denně.
Úrazové zlomeniny
Úrazové zlomeniny vznikají působením sil na kost, které jsou větší než její pevnost. V důsledku nárazu či pádu tak může dojít k prasknutí nebo úplnému zlomení kosti.
Jak se hojí zlomenina
Když se kost zlomí, poškodí se i okolní cévy, které se začnou okamžitě stahovat, aby minimalizovaly krvácení. Krevní destičky vytvoří na poškozených místech jakési zátky a tím stabilizují toto místo. Jelikož se již určité množství krve vylilo do okolních tkání, několik dní po úrazu bývá zlomenina doprovázená otokem. Poškozená tkáň na okraji zlomených kostí postupně odumírá a buňky zvané osteoklasty ji začnou odstraňovat. Po čtyřech až deseti dnech se v krevních zátkách začnou tvořit tzv. fibroblasty, které vytvářejí kolagenní vlákna. Mezi dvěma zlomenými konci kosti začnou budovat jakýsi „most“ v podobě vazivového spojení, který v další fázi tzv. osteoblasty přetvoří na kostěný. Tato fáze může přetrvávat i tři až čtyři měsíce, než dojde k úplnému zhojení. V závěru léčebného procesu osteoblasty a osteoklasty přemodelují tuto část na pevnou kost.
Zlomeninu je třeba kvalitně ošetřit, protože zlomené konce kostí a jejich úlomky mohou vážně poškodit cévy, nervy a přilehlé orgány. Doba léčení je různá v závislosti na věku a typu zlomené kosti. Horní končetiny se obvykle hojí 4 až 8 týdnů, dolní 8 až 14 týdnů a zlomeniny v jiných částech těla asi 3 až 12 týdnů. U dětí je přitom doba léčení přibližně o polovinu kratší než u dospělých. Zkrátit proces hojení a urychlit regeneraci zlomené kosti můžete užíváním vápníku v kombinaci s vitamíny D3 a K2.
Únavové zlomeniny
Na rozdíl od úrazových zlomenin jim nepředchází žádný náraz či pád. Jedná se o zlomeniny z přetížení, a i když nejsou úplně běžné, postihují zejména profesionální sportovce, ale i rekreační anebo úplně běžné lidi, kteří ke sportu nemají blízko. Únavové zlomeniny nesouvisí s věkem, důvodem jejich vzniku je dlouhodobé přetěžování. U žen se na nich podílí i nošení nesprávné obuvi, především bot s příliš vysokými podpatky, které mají za následek nepřirozený vývoj nohy. Tyto zlomeniny vznikají postupně a hodně lidí je přechodí, aniž by na ně lékaři vůbec přišli. V kosti se mohou vytvořit mikroskopické praskliny, které se průběžně zahojí. Pokud se však kost nepřestane přetěžovat, může prasknout úplně a vznikne klasická zlomenina.
Pokud se zlomenina zjistí včas, léčí se jako každá jiná, tedy znehybněním v sádře, klidem a rehabilitací. V pozdějších stadiích se již využívají metody fixace kosti. Vhodné je též užívat vápník v kombinaci s vitamíny D3 a K2, které dokáží celý proces hojení urychlit.