Jsem zdravá

Zdravé kosti

Kost není neživá hmota, ale živý organismus. Je tvořená organickou hmotou, která z 30 % zodpovídá za pružnost kostí. Zbytek, 70 %, tvoří minerální látky, které způsobují pevnost kostí. Věděli jste, že kosti jsou nejtvrdší tkání v lidském těle? Zajišťují nám oporu a chrání některé vnitřní orgány. Bez souhry kostí, svalů a kloubů bychom nebyli schopni pohybu. Je pravdou, že zdravá kost by měla být pevná, ale zároveň též dostatečně pružná. Kost má schopnost sama se obnovovat a díky tomu neustále reparovat svá drobná i závažnější poškození. U dětí a v období dospívání novotvorba kostní hmoty převažuje nad jejím odbouráváním, což podporuje růst kostí. V následujícím období až do přibližně 30 let věku se tyto procesy ustálí a dostávají se do rovnováhy, to znamená, že kosti už nerostou, ale udržují si svou velikost a kvalitu. Tato rovnováha může být narušena výživou, tělesnou aktivitou anebo hormonálními změnami, které významně ovlivní životnost a stav kostí. Po 30. roku už kostní hmoty ubývá a právě v tomto období se projeví všechny negativní vlivy, kterých jsme se v minulosti dopustili.

Co může ohrozit zdraví vašich kostí?

dědičnost
nesprávné stravování – nepravidelná strava, nedostatek vápníku ve stravě, jednostranné diety, anorexie, bulimie, …
pasivní způsob života, ale i naopak nepřiměřená fyzická zátěž
častá konzumace alkoholu a kofeinových nápojů
kouření
nadměrné solení jídel
užívání některých léků – kortikoidy
těhotenství
menopauza
vyšší věk

Rizika zlomenin

Pokud odhlédneme od nepřiměřené zátěže kosti, kdy v důsledku pádu či nárazu dojde k jejímu prasknutí až zlomení, sehrává při zlomeninách významnou úlohu samotný stav kostí. Ty mají úžasnou schopnost regenerace díky buňkám, které se nazývají osteoklasty a osteoblasty. Zatímco osteoklasty nepřetržitě odbourávají kostní tkáň, osteoblasty ji opět budují. Stará kost se tak dokáže úplně obnovit už v průběhu několika měsíců. Zjednodušeně řečeno osteoblasty plní úlohu zedníků a vápník je jejich stavební materiál. Když osteoblasty nebudou mít kvalitní vápník, nebudeme mít kvalitní a pevné kosti. Vápník zase potřebuje vitamín D3, aby ho uměl zužitkovat a samozřejmě i vitamín K2, aby uměl vápník nasměrovat na správné místo v našem těle. Fungování těchto buněk však může být ovlivněno některými faktory, čímž se následně zvyšuje i riziko vzniku zlomenin. Kromě dědičnosti, kterou bohužel nedokážeme ovlivnit, bychom měli dbát na zdravý životní styl spočívající ve vyvážené stravě, přiměřeném a pravidelném pohybu a pobytu na slunci. Důležitý je samozřejmě i dostatečný přísun vápníku, který udržuje naše kosti pevné a zdravé. A to platí dvojnásobně v obdobích, kdy jsou na náš organismus kladeny zvýšené nároky (těhotenství, kojení, menopauza, …).

Riziko osteoporózy u žen

Jelikož řídnutí kostí nebolí, mnoho žen, ale i mužů, přijde na to, že má osteoporózu, až když je pozdě. Statistické údaje ukazují, že každá třetí žena a každý pátý muž starší 50 let mají předpoklad trpět osteoporózou. Ještě horší jsou další čísla, která říkají, že každé tři vteřiny si nějaký člověk na světě zlomí kost následkem osteoporózy. Víte, jaké jsou projevy osteoporózy? Příznakem může být i náhlá a výrazná bolest páteře na kterémkoliv konkrétním místě, slabost či bolest více kostí, rychlá únava při chůzi, výraznější snížení tělesné výšky. Typickým projevem osteoporózy je i ohnutí páteře do výrazného hrbu, což je už nezvratný důsledek tohoto onemocnění. Osteoporóza může vyústit až do zlomeniny, jejíž léčba bývá ve vyšším věku velmi komplikovaná. Na následky zlomeniny krčku stehenní kosti zemře ročně víc žen než na rakovinu vaječníků, dělohy a děložního hrdla dohromady. Aby se riziko vzniku osteoporózy snížilo, je vhodné, aby ženy ještě před menopauzou užívaly pravidelně vápník. Spolu s vápníkem je ideální kombinace s vitamíny D3 a K2, které ho pomohou tělu zužitkovat tak, jak potřebuje. Výsledkem budou nejen pevné a zdravé kosti, ale budete se cítit zdravě a fit.

Jak by měl vypadat jídelníček bohatý na vápník?

Snídaně (425 mg vápníku):	Sklenice mléka, 2 kusy celozrnného pečiva, sýr cottage
Dopolední svačina (40 mg vápníku):	jablko
Oběd (145 mg vápníku):	brokolicová polévka, hovězí maso ve vlastní šťáve s rýží, strouhaná mrkev
Odpolední svačina (255 mg vápníku):	bílý jogurt, 1 kus celozrnného pečiva
Večeře (150 mg vápníku):	2 krajíce celozrnného chleba, tvarohová pomazánka s pažitkou

Krásné zuby

Máte krásné bílé zuby? Pokud ne, určitě se alespoň snažíte docílit ideálního stavu. Proto si je každý den několikrát čistíme, používáme mezizubní kartáčky, nitě, pravidelně navštěvujeme zubaře. Ani to nestačí, pokud nemáte dostatečný příjem vápníku, protože zuby, stejně jako kosti potřebují vápník. Pokud máte problém s paradentózou, předčasnou ztrátou zubů, s kazy či se zanícenými dásněmi – příčinou může být i nedostatek vápníku. Otestujte se, jak jste na tom s příjmem vápníku ve stravě.

Víte, že…

základ zubů se tvoří již v 10. týdnu těhotenství? Zvýšený přísun vápníku v tomto období je proto důležitý nejen pro udržení zdravého chrupu matky, ale i pro zdravé zuby dítěte.
neléčený zubní kaz, zánět dásní či paradentóza mohou vyvolat různě závažná onemocnění a být příčinou mrtvice anebo srdečního infarktu? Záněty v ústní dutině mohou vyvolat až předčasný porod a rovněž zhoršit hodnoty cukru v krvi, což představuje riziko zejména pro diabetiky.
během postupného prořezávání mléčných zubů se v čelistech dítěte vytváří základ pro tvorbu stálého chrupu? Péče o mléčné zuby je proto mimořádně důležitá i pro zdraví stálých zubů. Pokud jsou mléčné zuby hodně zkažené, stálé se prořezávají do infekčního prostředí, což zvyšuje riziko zubního kazu.
riziko vypadávání zubů je u kuřáků vyšší než u nekuřáků?
po nemoci byste si měli vyměnit zubní kartáček za nový? Ve starém se mohou držet bakterie, které vás mohou opět nakazit.

Silná imunita

Klíčovou úlohu při posilovaní imunitního systému sehrává vitamín D3, který získáváme hlavně ze slunečního záření, protože ho obsahuje jen velmi málo potravin. Vitamín D3 dokáže aktivovat T-buňky imunitního systému, které v těle vyhledávají a ničí nebezpečné bakterie a viry. Dostatek vitamínu D3 nás tak dokáže ochránit například před běžným nachlazením či chřipkou. Protože ho získáváme především ze slunce, a to u nás nesvítí intenzivně během celého roku, kritickým se stává hlavně období od listopadu do února. Svědčí o tom i skutečnost, že v létě býváme jen málokdy nemocní, naopak na podzim a v zimních měsících nemoci přibývají a každoročně se nevyhneme ani tzv. chřipkové sezóně.

Vitamín D3 se kromě imunitních procesů podílí i na regulaci krevního tlaku, při růstu krevních, svalových a kožních buněk, ale jeho nejdůležitější úlohou je udržovat správnou hladinu vápníku a fosforu v krvi. I proto je vhodné užívat nejen vápník, ale i vitamín K2 a vitamín D3.