Dětství a období puberty jsou rozhodující v tvorbě kostní hmoty. Pro silné a zdravé kosti je proto důležitý zdravý životní styl a to zejména výživa, přiměřená fyzická aktivita a bezpečný pobyt na slunci. Důležitou stavební jednotkou kostí je vápník, který si tělo nejvíc ukládá do zásoby právě v období dětství a dospívání až do 35 let.
Růstový spurt
Děti v některých vývojových obdobích dokáží za krátkou dobu vyrůst i o několik centimetrů měsíčně. Tehdy mluvíme o tzv. růstovém spurtu. Je to období prvních dvou let života dítěte a období puberty. V tomto období je velmi důležité dbát na výživu dětí a dostatečný příjem vitamínů a minerálů, protože dětský organismus má na ně zvýšený nárok. Jelikož v době růstového spurtu dochází i k rychlejšímu růstu kostí, je zapotřebí tělu zajistit správný příjem minerálních látek, zejména vápníku a vitamínů.
V prvním roce života roste dítě nejrychleji a to 20 až 25 cm za rok. V druhém roce se růst o něco zpomalí, ale stále je poměrně rychlý, asi 10 až 12 cm za rok. Někteří kojenci mívají v období růstového spurtu větší hlad a vyžadují si mnohem častěji mateřské mléko než jindy. V prvním roce života se dětem podává vitamín D ve formě kapek, který reguluje metabolismus vápníku v organismu. Potřebné živiny dítě získává z mateřského či umělého mléka. Následně je jejich dostatečný přísun závislý již pouze na správné výživě dítěte. Pokud si nejste jistí, zda má vaše dítě dostatečný příjem vápníku nebo má intoleranci mléčných výrobků, měli byste navštívit dětského lékaře. Ten posoudí zdravotní stav a doporučí vám úpravu stravovacího režimu, případně vhodnou léčbu.
Některé děti si v období růstového spurtu v pubertě stěžují na tzv. růstové bolesti nohou, které se často projevují hlavně v noci a mohou je dokonce budit ze spánku. K jejich zmírnění přispívá vhodná kombinace vápníku a vitamínů D3 a K2.
Vzorový jídelníček
V období vývoje a růstu má výživa zásadní význam nejen pro celkové prospívání dětí, ale i jako start do dospělosti. Vyvážená strava v dětství může totiž představovat prevenci nejrůznějších chorob. Dostatek energie, vitamínů, minerálních látek a zachování správného poměru hlavních složek stravy, to vše by mělo být základem dětského jídelníčku.
Kolik vápníku by měly děti přijmout denně?
| Věk | Doporučená denní dávka vápníku |
|---|---|
| Zdroj: Společnost pro osteoporózu a metabolická onemocnění kostí, o.z. Slovenské lékařské společnosti | |
| 0 – 6 měsíců | 400 mg |
| 6 měsíců – 1 rok | 600 mg |
| 1 – 5 let | 800 mg |
| 6 - 10 let | 800 – 1 200 mg |
Jak by měl vypadat jídelníček dítěte bohatý na vápník?
Zdroj: Společnost pro osteoporózu a metabolická onemocnění kostí, o.z. Slovenské lékařské společnosti
Celodenní strava u dětí by se měla skládat z 5 až 6 chodů, a to 3 hlavních (snídaně, oběd, večeře) a 2 až 3 menších (dopolední a odpolední svačina). Neoddělitelnou součástí stravování u dětí je i pitný režim (voda, čaj, mléko, kakao, ředěné ovocné šťávy, nikoliv kolové a slazené nápoje). Při sestavování jídelníčku je rovněž mimořádně důležité přihlížet k věku dítěte, jeho chutím a případným dietním omezením.
Předškolní věk
- Snídaně: chléb s tvarohovou pomazánkou, případně našlehaný tvaroh s ovocem
- Dopolední svačina: ovoce, sušenky
- Oběd: zeleninová polévka, kuřecí maso, rýže a zelenina
- Odpolední svačina: rohlík, jogurt
- Večeře: kaše (pohanková, rýžová, …)
Školní věk
- Snídaně: müsli s mlékem
- Dopolední svačina: chléb s máslem a kuřecí šunkou, zelenina nebo ovoce
- Oběd: slepičí vývar, rybí filé s bramborem, kompot
- Odpolední svačina: rohlík, jogurt
- Večeře: chléb s máslem, tvarohem a zeleninovou oblohou
