Speciální strava

Kategorie: Speciální strava
Speciální strava

Naše tělo potřebuje denně přijmout množství vitamínů a minerálních látek pro správné fungování různých procesů. Základem by proto měla být pestrá a vyvážená strava.

Jaká je ale realita?

Mnozí se uchylují k jednostranným a drastickým dietám založených na zřeknutí se celých skupin potravin. Za vidinou štíhlejší postavy tak odepíráme svému tělu množství látek, které jsou pro něj nenahraditelné. Dlouhodobé anebo často opakované diety vedou k nedostatku vápníku, vitamínu D a bílkovin v těle.

Jestliže ve stravě nechceme anebo nedokážeme z různých důvodů přijmout potřebné vitamíny a minerální látky, měli bychom je nahradit alespoň formou doplňků stravy.

Porucha výživy způsobená nedostatečným příjmem potravy v mládí vede k snížené tvorbě kostní hmoty, což představuje závažné riziko pro vznik osteoporózy.

Anorexie a bulimie

Zejména u mladých dospívajících dívek je nutné dohlížet na správné stravovací návyky. Právě v tomto věku jsou totiž náchylnější ke vzniku duševních chorob, jako jsou anorexie či bulimie.

Jak se projevuje? 

Ženy trpící těmito chorobami mají utkvělou představu, že jsou nepřiměřeně tlusté a musí za každou cenu dosáhnout úbytku na váze. Pokles tělesné hmotnosti si způsobují samotné tím, že nejedí, zvracejí, užívají projímadla, nadměrně cvičí. Odhalit tyto poruchy v začátcích bývá velmi problematické. Když je však u svých blízkých zpozorujete, začněte hned jednat a vyhledejte odborníka. Tyto poruchy příjmu potravy jsou hlavně v období dospívání mimořádně nebezpečné, protože právě v tomto období se nejintenzivněji vytvářejí a formují kosti.

Pacienti, kteří trpí tímto onemocněním déle než 6 let, mají až sedminásobně vyšší riziko výskytu zlomeniny.

anorexia

Vegetariánství a veganství

Vegetariánství a veganství je možné považovat za životní styl, který však do značné míry ovlivňuje i stravovací návyky.

Zatímco vegetariáni přijímají pouze bezmasou stravu, vegani odmítají konzumaci všeho, co se týká zvířat a jejich produktů – masa, mléka, sýrů, vajec a většinou i medu.

Když se někdo rozhodne pro tento způsob stravování, měl by si důkladně nastudovat, o jaké živiny ochuzuje své tělo a nahradit je buď jinou potravinou, která je povolená anebo doplňky stravy.

Vegetariánství či veganství je určené v první řadě pro ty, kteří si umějí pečlivě naplánovat svůj jídelníček tak, aby tělo dostalo všechny potřebné živiny. Vegetariáni mívají menší zásoby železa, protože nejlépe vstřebatelná forma se nachází v masu, drůbeži a rybách, které však tito lidé nekonzumují. V rostlinné stravě navíc není vždy zastoupen větší počet klíčových živin v dostatečném množství. Jsou to například bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny, železo, zinek, vápník a vitamíny B12 a D. U veganů je to podobné, přičemž by si měli dávat pozor na snížený obsah vápníku, jódu, vitamínu B12, B6, D a omega-3 mastných kyselin.

vegetarianstvi-a-veganstvi

Celiakie

Celiakie je vrozená nemoc, kterou trpí asi jeden ze 100 lidí a počet postižených lidí se stále zvyšuje. Podstata této nemoci spočívá v nesnášenlivosti bílkovin obilnin, zejména pšenice, ječmene a žita.

Tenké střevo lidí s celiakií je charakteristické ztrátou klků, a tím i zmenšením absorpčního povrchu střeva. Výsledkem toho je snížená schopnost příjmu všech složek potravy.

Jak se projevuje nesnášenlivost lepku?

Celiaci mívají průjmy, trápí je hubnutí, celková slabost, nadýmání, plynatost, anémie, absence menstruace u žen a neplodnost, atrofie svalů, suchá pokožka, lámavé nehty a depresivní stavy

V důsledku snížení vstřebávání vápníku v tenkém střevě je u celiaků vyšší riziko zlomenin, osteoporózy či osteomalacie.

Při celiakii se oslabuje i celý imunitní systém, jelikož sliznice tenkého střeva je porušená a dostávají se skrz ni do těla škodlivé látky. Po diagnostikování celiakie přechází pacient na tzv. bezlepkovou dietu, to znamená na stravu bez obsahu glutenu (lepku), aby se zabránilo dalšímu poškozování střevní sliznice. Celiaci musí dietu přísně dodržovat a zároveň je vhodné doplňovat potřebné vitamíny a minerální látky i ve formě doplňků stravy, protože ze stravy je jejich tělo nedokáže přijmout v dostatečném množství.

Intolerance laktózy a alergie

Lidem s intolerancí (nesnášenlivostí) laktózy chybí enzym, který štěpí cukr, tzv. laktózu, obsažený v mléku a mléčných výrobcích.

Jak se projevuje laktózová intolerance? 

Konzumace těchto výrobků jim způsobuje průjmy, bolesti břicha a plynatost. A navíc, dochází u nich i k nedostatečnému vstřebávání vápníku, takže násilná konzumace mléka a mléčných výrobků nemá žádné opodstatnění. U některých lidí se může vyskytnout dokonce až alergie na bílkovinu kravského mléka, kdy je nutné ze stravy zcela vyloučit mléko a mléčné výrobky. Pro alergii jsou typické trávicí potíže včetně průjmů a zvracení, kožní projevy, dýchací potíže, v některých případech i neprospívání či chudokrevnost. Jelikož mléko a mléčné výrobky jsou nejvýznamnějším zdrojem vápníku, je vhodné zkusit bezlaktózové mléko anebo výrobky z kysaného mléka jako jsou jogurty a sýry, jejichž konzumace nemusí být spojená s potížemi, protože laktóza v nich je už rozštěpená. V opačném případě je třeba se soustředit na rostlinné zdroje (mák, lískové oříšky, vlašské ořechy, sója) anebo celou denní dávku vápníku nahradit doplňkem stravy. 

syr

Když mléko nechutná

Jak se říká, sto lidí, sto chutí. Je pochopitelné, že nikomu nemůže chutnat všechno.

Co ale dělat, když nám nechutná mléko či mléčné výrobky?

Mléko a mléčné výrobky jsou nepochybně nejvýznamnějším zdrojem vápníku. Mnohým lidem mléko jako takové nechutná, ale mléčných výrobků je takové obrovské množství, že najít toho, kdo by neměl rád alespoň některý z nich, je takřka nemožné. Vybírat si je doopravdy z čeho, od brynzy, různých sýrů, jogurtů, tvarohu až po mnohé další. V současnosti už není problém koupit v obchodech nejen kravské, ale i kozí či ovčí výrobky, které se chuťově liší. Když si ani z této nabídky nedokážete vybrat a mléko ani mléčné výrobky si ve vašem jídelníčku nenajdou své místo, nezoufejte. Jsou mezi námi i lidé, kteří ze zdravotních důvodů jednoduše nemohou tyto potraviny konzumovat a rovněž nahrazují vápník jinými formami.

Bohaté na vápník jsou i rostlinné zdroje jako mák, lískové oříšky, vlašské ořechy či sója, dokonce i některé minerální vody.

A když už ani tudy cesta nepovede, měli byste sáhnout po doplňcích stravy, ideálně v trojkombinaci vápník + vitamín K2 + vitamín D3.

Vápník užijte večer a vitamín K2 a D3 ráno.